Zajímavé semináře pro pedagogy školy a hosty

Únor byl u nás na Cimburačce ve znamení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Když totiž chceme, aby se vzdělávaly děti, jako první krok není nic jednodušší a důležitějšího než začít u sebe a jít příkladem. Smysluplné semináře jsou ty, které dávají možnost reflektovat svou práci. Shodujeme se, že se nám to v únoru podařilo.

Dvě úterní odpoledne jsme měli možnost celkem 8 hodin naslouchat poutavému vyprávění pana psychologa a etopeda Davida Čápa, Ph.D. Probírali jsme zásadní téma každé pedagogické práce, téma, které řeší alespoň někdy každý učitel – „Konflikty a problematické chování žáků“.

Proč se děti někdy chovají „nevhodně“? Co tím získávají? Co je to vůbec „zlobení“? Co si každý z nás neseme s sebou ve svém osobním životním příběhu, jak se kdo (ne)máme doma a mezi přáteli? Jak to ovlivňuje naše chování? Jak nastavovat a vyžadovat pravidla vzájemného soužití? Takovými a podobnými otázkami jsme měli příležitost se nechat oslovovat.

Mohli jsme nahlédnout hlouběji do duše mladého člověka, nahlédnout jak prožívá jeho úhlem pohledu, a tím lépe porozumět příčinám tzv. problémů.

Cílem bylo ujasnit si, čím můžeme jako pedagogové účinně přispět ke zlepšení klimatu ve škole, jak můžeme podpořit pozitivní vztahy nejen mezi dětmi, jak je například také zcela zásadní to, jak (ne)spolupracuje tým školy, jak jsme na tom s kolegialitou a loajalitou vůči společnému dílu.

Kromě školení Davida Čápa pro celou sborovnu jsme měli také možnost naslouchat dalšímu zkušenému a moudrému člověku. Podařilo se domluvit návštěvu švýcarské speciální pedagožky Fenelly Blakaj, která nás v průběhu jednoho odpoledne zasvěcovala do principů práce s dětmi, se kterými není vždy snadné vycházet, protože nemají z různých důvodů úplně šťastný osud. Fenella nabízí inspirativní a netradiční pohledy na pedagogickou práci, kde je základem vlastní upřímná angažovanost a živý zájem o druhého.

Proč se pedagogové mají dále vzdělávat? Vedle osvojování si metodických dovedností, teoretických znalostí, rozšiřování znalostí a kompetencí a reflexe nabývané zkušeností jde ve výsledku především o to, aby setkávání a práce ve škole byla radostná a naplňující. Vědomý seberozvoj a podpora smysluplné spolupráce jsou pak nezbytnými předpoklady oné radosti, po které toužíme všichni, děti i dospělí.